Historie:


Zdejší region na úpatí Orlických hor byl významnou kartáčnickou oblastí. Vznik kartáčnictví úzce souvisel s domácím tkalcovstvím, které zde bylo silně rozvinuté a datuje se do první poloviny 19. stol. Do této doby se dovážely kartáče z Vídně a byly poměrně drahé. Během pár let místní výroba vytlačila dovozové dražší kartáče a již v počátku druhé pol. 19. stol. zdejší obchodníci vyváželi kartáče do Vídně. Jen v Červené Vodě byly v této době tři větší kartáčnické dílny, nacházel se zde i kartáčnický velkoobchod a ruční výrobě kartáčů se věnovala i spousta vesničanů doma. Produkce dále rostla a v Jablonném vznikla první továrna na kartáčnické zboží v tehdejším Rakousko - Uhersku. Postupem času vznikaly v Čechách další výrobní závody - Hostice, Jamné nad Orlicí, Koloveč, Pardubice, Pelhřimov, Písařov, Praha a Vernéřice u Děčína.

Kartáčnická výroba byla soustředěna do Červené Vody po II. světové válce a firma byla umístěna do závodu bývalé textilní firmy, jejíž majitelé byli odsunuti do Německa. Soustředila se zde historická ruční výroba od jednotlivých rodin - soukromníků i menších dílen z okolí. Hlavně Šanova. Vznikl tzv. národní podnik ORLICKÉ KARTÁČOVNY, pod který během krátké doby patřily i další provozy, které si zachovaly kartáčnickou výrobu z předválečné doby. Byly to zejména závody v Praze, Pardubicích, Vernéřicích u Děčína, Písařově, Jablonném nad Orlicí, Jamném nad Orlicí, Hosticích.
Podnik se rozvinul v poměrně silnou organizaci a soustředil výrobu především do Červené Vody. Některé menší provozy zanikaly a investice podniku umožnily modernizaci výroby.

V Čechách postupně vznikala dvě významná centra kartáčnické výroby, vycházející ze staletých tradic původního řemesla. Jedno ve východních Čechách, v okolí Červené Vody a druhé v jižních Čechách v Pelhřimově a okolí. Integrací výroby, která byla řízena aparátem bývalé socialistické společnosti došlo v 60. létech k další významné změně organizace. Rozhodnutím státních a politických orgánů bylo určeno jako hlavní centrum Pelhřimovsko, kde byl vytvořen národní podnik s celorepublikovou působností. Soustředěním sortimentů do jednotlivých závodů, nastala větší specializace a shromaždování výroby. Negativní stránkou celého procesu bylo, že z Červené Vody byla výroba řady sortimentů převedena do Pelhřimova a část postupně zrušena. Jednalo se především o výrobu štětců a malířských štětek. Závod v Červené Vodě se specializoval na výrobu kartáčů s dřevěnými tělesy s náročnou povrchovou úpravou pro export do zemí západní Evropy. Postupem času se výroba v Červené Vodě částečně modernizovala, ale výstavba a větší investice v technologii nebyly uskutečňovány. Prioritu postupně získala výroba v Pelhřimově, kde byl postaven nový výrobní závod i velké administrativní centrum, neúměrně zatěžující rozpočet podniku. V Červené Vodě se postupně snižoval i počet zaměstnanců, který klesl na 180 zaměstnanců v roce 1989.

V období 80. - 90. let pelhřimovský podnik řídil centrálně odbyt, zásobování i ekonomiku firmy. Závod nerozhodoval o případném použití zisku, o výši nákladů ani o investicích. Veškeré informace, týkající se obchodní činnosti soustřeďovalo podnikové ředitelství v Pelhřimově.

Společenskými změnami v roce 1989 došlo i k řadě výrazných změn v organizaci řízení ještě státního podniku.

Na základě žádosti o osamostatnění, podané roku 1990 vedením závodu v Červené Vodě na ministerstvo průmyslu ČR, bylo doporučeno závod v Červené Vodě privatizovat standardní metodou, tj. přímým prodejem a tuto myšlenku se podařilo po značných obtížích na podnikovém ředitelství akciové společnosti i ministerstvu realizovat 1.srpna 1992.

Samostatná historie firmy KARTÁČOVNY spol. s r.o. však začala o něco dříve a to 17.září 1991, kdy byla založena společenskou smlouvou.

Po částečné stabilizaci domácího trhu firma investovala do výstavby lisovny plastů (2003), skladovací haly (2012), haly expedice (2016) apd.